Ivančena - památník Skautů pod Lysou Horou

Ivančena – památník pod Lysou horou, kolem kterého projdou desetitisíce lidí ročně. A spousta z nich nezná hrdiny a jejich příběh. Až půjdete příště na Lysou horu, vezměte ze svého rodiště kámen a přiložte ho na mohylu. Zastavte se na chvíli a vzpomeňte na hrdiny a jejich příběh.

 

Rok 1938. Temná oblačnost války stírá hranice mezi zeměmi a Polsko vtrhá do Těšínska. V souhře událostí se začíná zhmotňovat Slezská legie. Jejich členové jsou i dva skauti z Ostravy, Vláďa Čermák a Vláďa Pach.

 

Když Němci obsadili Slezsko, byla organizace odhalena a gestapo získalo seznam jejich členů. Do čela organizace se tak dostává teprve devatenáctiletý skautský vůdce, Vláďa Čermák. Junáci z Ostravy - odhodlaní a stateční. Navazují spojení s odbojem, zakládají partyzánské jednotky a ilegální organizace, poskytují potřebné zásoby a léky. Organizují přechody přes Beskydy do zahraničí. Pomáhají jim místní lesníci a obyvatelé. Ti jim ukazují úkryty, chalupy i stezky.

 

13. listopadu 1943 se organizace přejmenovává na "Odboj slezských junáků" a rozšiřuje svou působnost. Spojují se s partyzány, ilegálními skupinami a připravují se na konečnou fázi boje. Schůzka v březnu 1945 určuje další postup. Čermák a Pach se vydávají za partyzány do hor, kde se dohodnou na společných akcích.

 

Zrádcem je konfident, který pronikl do jejich řad. Milan Rotter je zatčen na ulici 3.4.1945 a následující noc je obklíčen i Čermákův dům gestapem. Stejnou noc jsou zatčeni další, včetně Čermákových rodičů. Během týdne je zatčeno celkem 85 členů.

30. dubna 1945, tedy necelý měsíc po zatčení, se na ulice Ostravy vydávají sovětské tanky. Město je osvobozeno a junáci se aktivně účastní bojů. Vězni postupně propouštěni, ale 20 členů z čermákovy skupiny není nalezeno. Následně se zjišťuje, že byly odvedeni a 15 z nich popraveno a pochováno v hromadných hrobech. To se stalo 24.4.1945. Právě 24.4. je mezinárodní den skautingu. 17. června 1945 se koná smuteční průvod v Polském Těšíně, kde se lidé loučí s oběťmi nacismu, mezi nimi i junáci.

 

Sirény Ostravou oznamují konec války. 24. června 1945 se na náměstí shromažďuje smuteční průvod, aby se posledně poklonil hrdinům. Před ostravským krematoriem stojí patnáct uren s popelem padlých, a junáci drží kolem katafalku čestnou stráž.

Tady příběh nekončí. 6.10.1945 ostravští skauti z 30. oddílu postavili kříž na Ivančeně pod Lysou horou. Kříž, který měl v sobě otvor na Alpu (Francovku). Vzpomínka na hrdiny a jejich příběh. A tak každý rok putují skauti z celé republiky na Ivančenu. Každý rok 24.4. právě na mezinárodní den skautingu, aby nezapomněli na odvahu jejich bratrů.

 

A tak mohyla roste. Postupně vždy někdo přinese kámen k mohyle. Aby uctil Skauty, kteří věřili v budoucnost, ačkoli se ji sami nedožili. Vypráví se i mýty, že v mohyle je i měsíční kámen nebo sopečný prach. Vypráví se, že v mohyle jsou kameny ze všech kontinentů.

 

Mohyla byla dokonce rozložena znovu složena. Důvodem nebylo, aby se ověřily mýty o původu kamenů. Ale protože mohyla začala být nestabilní a hrozilo, že spadne. A tak je vystavená mohyla nová.

 

Pravdou je, že tohle není podstatné. Podstatný je odkaz, kteří nám ostravští skauti zanechali. A pokud se vydáte 24.4. na Lysou horu, jděte přes Ivančenu a nasajte atmosféru mezi skauty, která se dá krájet.