Membrány

Je to věda! Ale vlastně ne až taková. Nemusíme totiž znát úplně každou fyzikální a chemickou reakci, abychom pochopili, jak která membrána funguje a jaké jsou výhody jednotlivých membrán. Nebo která membrána je vhodná pro kterou aktivitu ;) Není totiž jednoznačně nejlepší membrána pro všechny, ale každá má své výhody i nevýhody.

jen základní dva typy membrány!

Máme dva základní typy membrány. A to porézní a neporézní. Hlavní rozdíl je konstrukce - ta způsobuje různý způsob fungování. Ale nejprve k základní funkci membrány. Ta je totiž u všech membrán stejná. A to: nepropouštět kapalinu dovnitř a zároveň propouštět vodu zevnitř ven - samozřejmě za určitých podmínek a určitým způsobem. Jaká je tedy konstrukce jednotlivých membrán a jak fungují?

porézní membrána

Představte si cedník na těstoviny - to je membrána. Zároveň dírky v cedníku jsou dost malé, aby nám přes něj neprošly těstoviny (voda v kapalném stavu). Současně jsou dírky dostatečně velké, aby přes ně protekla voda (to je pot v podobě páry). A přesně tak to v základu je. Membrána má v sobě póry (dírky), které jsou tak malé, že se přes ně nedostane molekula vody v kapalném stavu. Současně jsou ale póry v membráně dostatečně velké na to, aby se přes ně dostala pára - tedy pot v plynném stavu. Záleží jen na velikosti a množství pórů. Čím více a větší póry budou, tím bude rychleji odvádět pot, ale současně bude více "promokavá".

neporézní membrána

Tady to bude trošku složitější. Základ ale je, že membrána nemá žádné póry (dírky). Představte si třeba hubku na nádobí, která umí vsakovat vodu jen z jedné strany. A tak v podstatě funguje neporézní membrána. Z vnější strany nepropustí vodu. A z vnitřní strany absorbuje molekuly vody a ty přes ní projdou ven. Výhodou neporézní membrány je strečovost. Nevýhodou je, že z pravidla mívají horší paropropustnost - neříkám, že vždy špatnou. Zkrátka je logické, že když je v něčem díra, tak se přes to bude lépe dýchat. Třeba jako igelitka na hlavě - taky se vám přes ní bude dařit dýchat až ve chvíli, kdy v ní bude díra. Záleží však na konkrétním modelu membrány, protože i neporézní membrány mají skvělé paropropustnosti/prodyšnosti.

parametry

Máme několik základních parametrů, které bychom měli sledovat u membrány. Není jich mnoho a ne vždy potřebujeme vše nejlepší. Většinou bude jeden parametr na úkor jiného. Například vyšší nepromokavost (vodní sloupec) půjde na úkor prodyšnosti. Které jsou základní parametry? Prodyšnost, vodní sloupec, laminace, strečovost.

2,5-vrstvá membrána

Rozdíl je v tom, že z vnitřní strany nemáme pevnou látku, ale nástřik. ten je levnější na výrobu a současně lehčí. Samozřejmě chrání membránu, ale životnost "nástřiku" je nižší. Zde záleží na výrobci a každý má jinou životnost. Někdo 2 roky a jiný 10 let.

2-vrstvá membrána

Tady asi už tušíte, v čem bude hlavní rozdíl. Membrána nemá z vnitřní strany žádné nalaminované krytí. Tento typ membrány se používá u zateplovacích bund. Nemají tedy membránu nalaminovanou napřímo, ale vnitřní stranu bundy kryje izolace zateplovačky (peří, vlna, syntetika). Samotná bunda má i vnitřní materiál. Takže aby nebyla zbytečná laminace navíc, ušetřilo se na ceně i hmotnosti, je použita 2-vrstvá laminace, která lépe dýchá.

DWR

DWR je schopnost odpuzovat vodu. S membránou je to výborná kombinace. Ptáte se proč, když je samotná membrána nepromokavá? Tak si to trochu rozebereme. Membrána nepropustí vodu, ale má problém dýchat, protože průduch, kterým by propustila páru potu, je ucpaný vodou. Aby se tomu předcházelo, používáme DWR, aby se voda nevsakovala do povrchového materiálu membrány, ale aby kapka vody stekla po bundě pryč. Díky tomu není materiál ucpaný a pára má kudy procházet.

stejně budete mokří

Myslete na to, že je důležité zvolit ten správný kousek. Není důležité chránit se jen před vodou z venku, ale i zevnitř. Pokud chcete vědět co sledovat při výběru nepromokavé bundy nebo k čemu jsou nepromokavé kalhoty, mrkněte na naše další články, které by vám měly poradit s výběrem a orientovat se, co a proč vůbec mít.