Kyrgyzstán 2023 - část 1. "První pokus o Kurumdy 6614 m"
Chtěl jsem ji zprvu traverzovat, a to ze strany, kde je potřeba nejdříve vylézt Golova Orla 5440 m - což je sám o sobě pořádný oříšek. Šel jsem sám po ledovci a ubytoval se u velkého kamene, kolem kterého se to hemžilo pořádnými prasklinami. V noci celý ledovec praskal a já se vzbudil ve tři ráno příšerným zvukem a faktem, že celý stan "poskočil" tři centimetry stranou. Propadl jsem absolutní panice, zvedl se mi ten na 150 a rozhodoval jsem se, jestli vyskočit ze stanu a stoupnout si na ten velký kámen venku. Nic se dál ale naštěstí nedělo.
Chvíli poté, jsem začal se snídaní a přípravou čaje do termosky. Sbalil jsem stan a začal stoupat na prudký svah. Ze sedla jsem traverzoval až pod Golovu Orlu.
Pravděpodobně prvovýstup touhle trasou. Prudce nahoru a po shnilém kamení přímo vzhůru na vrchol. Pár metrů před vrcholem mě ale zastaví po krk hluboký sníh. Několikrát to zkouším, ale nejde se v tom pohybovat. Z každé strany propast.
Slezu tedy zpět na hlavní hřeben a zde spadnu do trhliny vzniklé odtrhávající se převějí. Levý cepín si ve zmatku zabodnu do stehna, pak ale rozhodím ruce a oba zaseknu do sněhu. Nohama máchám v prostoru v marné naději se něčeho zachytit. Podívám se dovnitř. Krápníky, škaredá jama kamsi dolů. Panika. Zběsilé dýchání, rychlý srdeční tep. Aha, panikařím! Uvědomím si a začnu pomaleji dýchat, přestanu kmitat nohama a uklidním se. Rozhlížím se a plánuji co udělám. Pravou ruku uvolním a cepín zaseknu vedle toho druhého. Pustím ho a pravou rukou se zapřu o okraj praskliny a překulím se namáhavě do strany. Uf.
Znamená to jediné – ačkoliv je teprve 12 hodin odpoledne, rozhodnu se nejít přes ledovec dolů. Postavím stan na samém místě u velkého kamene. A zbytek dne čekám. Mučí mě výčitky, Občas mě zalije vděčnost, že jsem stále na živu. Co dál... stmívá se.
Když se přesunu do Osh na hostel, úplně první věc, kterou udělám, že se podívám na video, kde jsem to na Golově Orle točil. Nevypadá to tak hrozně - okamžitě mě nápadně.
O dva dny později tam jedu tedy znovu!
Jsem odměněn pouze sérií neúspěšných pokusů. Vždy se přesunu přes popraskaný ledovec a s pohledem na stěnu se psychicky sesypu. Trhliny, seraky, prudké pasáže a neuvěřitelná velikost hor mě doslova zašlápne.
Vymyslím si výstup na další 6000m horu.
