Blog Makalu, Strana 3

Máte mokro v botách? Otázkou je, jestli je to protože promoknou, jestli se vám moc potí nohy nebo vám do nich nateče seshora. Pojďme si ukázat jednoduchý domácí test, jak ověříte, jestli je zádrhel v membráně nebo někde jinde. co budeme potřebovat? Poradíme si s věcmi, které máme doma: bota k testování lavor nebo jiná nádoba, kam se vleze bota kámen, láhev vody nebo jiné závaží voda Ano, to je vše. protože test není zas tak složitý. příprava očist...

Vybrat si správné boty znamená mít doma minimálně 12 různých párů bot. Protože tohle není ideální cesta pro peněženku ani místo v botníku, tak musíme najít kompromisy. Na co si dát pozor a jaké jsou limity jednotlivých částí si prozradíme níže.   Jak postupovat? Nejdůležitější je, aby vám boty dobře seděly na nohách. Při výběru je to ale až poslední věc, kterou uděláte. Proč? Protože nejprve si musíte zúžit výběr. To uděláte tak, že si určíte, na co boty chcete. To vám pro...

V noci se žádné katastrofy neděly a dnešní den měl být už jen o klesání k zastávce La Pissa a přejezdu do Benátek. Klesání. Akorát v mé hlavě. U nuzné snídaně (poslední den no) mi Tom oznámil, že musíme vystoupat ještě 550 výškových metrů, a že stejně půjdeme kolem toho bivaku, do kterého nás posílala včera ta paní s indiánským jménem „Ta, co přináší luxusně vysušené panini“. Darinka si taky trošku zapindala, jestli jsme náhodou neměli jít dolů, ale statečně stoupala dál. ...

Ráno jsem měla pocit, že jsme každý spali úplně někde jinde. Na jiných kontinentech. Tom byl totálně zmrzlý, Darinka v noci zase vylízala ze spacáku, protože jí bylo vedro a já bych byla naprosto spokojená, kdybych celou noc to dítě nepřikrývala ze strachu, že onemocní. Po snídani jsme vyrazili do velmi chladného rána. Jakože fakt kosa. Darince se vůbec nechtělo šlapat a mě se vůbec nechtělo ji zase motivovat Elsou, trolly nebo tažnými psy – prostě „hlava prázdnej džbán“. Když jsme ale v...

Tohle byla asi nejhorší noc za celý trail. V bivaku byla kamna a naši spolunocležníci asi pořádně zatopili. Darinka se asi ve dvě ráno vzbudila úplně zpocená a s přerývavým dechem. Pořádně mě to vyděsilo, takové dýchání jsem u ní nikdy nezažila. Samozřejmě začala i plakat a střídavě potřebovala sundat ponožky, vylézt ze spacáku, zalézt do spacáku (svého i mého). Nakonec usnula u mě ve spacáku. Zdálo se, že byla jen přehřátá. Ráno jsme se docela rychle sbalili a kolem krav vystoupali...

Vyspinkali jsme se do růžova. I s hlavou dolů! K ránu spadlo pár kapek, ale stan nám docela rychle uschnul. Vyšli jsme asi v devět ráno. Jako fakt. Prostě s chlapem všechno dýl trvá. :-D Né, abych mu nekřivdila – museli jsme vymyslet nový systém balení věcí. Už jdeme tři, to znamená, že se mi dost odlehčil batoh a téměř lítám! U jezera se zatím vytvořilo úplné stanové městečko. Schovávali jsme se úplně zbytečně. Tady se kempuje tam, kam se dojde. Čekal nás výstup do sedla...

Tohle byla asi nejlepší noc za celou dobu našeho putování. Žádné krávy, žádné lišky, jenom hýkající osel v dáli. Pršelo ale celou noc. Tarp jsem z jedné strany zakryla svou pláštěnkou, z druhé strany jsme měly les, takže jsme opět přežily všechno v suchu. K mému překvapení ale déšť neustal ani ráno.   Čekaly jsme asi do osmi, ale pršelo pořád stejně intenzivně. Darinka se samozřejmě začala nudit, co taky čekat na jednom metru čtverečním ve stanu. Začala vylézat z...

Ráno nás probudilo sluníčko! Díky všem horským bohům! Zjistila jsem, že máme nějakým zázrakem všechno suché (kromě stanu samozřejmě). Velká paráda!!! Sbalily jsme věci, nasnídaly se a vydaly se čistit zuby k nedaleké studánce. S pocitem dobře odvedené práce a suchých věcí jsme se vydaly na další pouť, zítra se máme konečně potkat i s tátou, bude to krásný den. Ušly jsme přesně 200 metrů, když jsem začala cítit mokro na zádech. Co to je? Že bych položila krosnu do mokré trávy? ...

Ráno mi Míša s Lenčou zkontrolovali hlavu. Pár škrábanců od drápků zvědavé lišky, né moc do krve, tak asi dobrý… Sbalili jsme stany, nasnídali se a za krásného počasí se vydali nahoru k snad nejznámějšímu bodu celé trasy – Cinque Torri. Byl to docela stoupák. Míša s Lenčou zrychlili, protože svoji cestu v tento den končili a měli se setkat s přáteli v Pecolu. Slíbili jsme si, že se potkáme ještě nahoře. To ale Darinka nebyla schopná akceptovat, pořád ječela, že j...

Darinka je miláček celé chaty. Všichni na ni dělali obličeje a od mladého číšníka dostala na cestu lízátko. Po luxusní snídani, kterou si Darinka hodně užila – ochutnala snad všechno, co tam měli – jsme se vydaly stoupáčkem k Lago Di Limo. Původně jsme chtěly u jezera spát, ale počasí to bohužel nedovolilo. V chatě jsem si ale stáhla konečně ty offline mapy, takže už se neztratíme. Mělo to tak být. 😊 U jezera jsme potkaly obrovský pomalovaný šutr ve tvaru žáby, na který Darinka sam...